Na konci 90. let byly zaznamenány výrazné výkyvy incidencí, tehdy šlo o nejvyšší období onemocnění v moderní éře. Od té doby výskyt klesal.
Do roku 2024 pokračoval klesající trend – výskyt byl nízký, například v roce 2024 bylo hlášeno celkem 636 případů (SZÚ Praha)
Začátek roku 2025 zaznamenal dramatický nárůst:
Hepatitida B a C
Nicméně v roce 2015 byl nejvyšší počet případů hepatitidy C od roku 2008 – tehdy 956 případů podle některých zdrojů
Další typy (E a ostatní)
Shrnutí
Počet potvrzených případů virové hepatitidy A (ČR, 2020–2025*)
Rok
Počet případů celkem
2020
62
2021
122
2022
52
2023
16
2024
636
2025 (do července)
1 053
Důvody:
Proč se v roce 2025 v ČR objevilo tolik případů hepatitidy A (žloutenky typu A), odborníci už komentovali. Jedná se o kombinaci několika faktorů:
Nízká proočkovanost populace
Šíření v kolektivech a rizikových skupinách
Mezinárodní import a cestování
Podcenění hygieny a prevence
Sociální faktory
Výsledkem působení těchto faktorů je, že i relativně malé zavlečení infekce v roce 2025 vedlo k největší epidemii hepatitidy A za posledních 15 let.
Jak moc se v ČR vyskytuje
Kdo je nejčastěji ohrožen a jak se přenáší
Očkování a screening v ČR
Celková zátěž (odhad prevalence)
Trend
Současná situace v ČR
Trend incidence (2020–2025)
Prevalence a rizikové skupiny
Shrnutí
Podrobně je analyzována epidemiologická situace infekčních a parazitárních onemocnění v Polsku. Státní ústav veřejného zdraví – Národní hygienický ústav pravidelně zveřejňuje číselné údaje o registrovaných případech všech kontrolovaných infekčních nemocí v Polsku, z nichž vyplývá, že počet pacientů s infekčními chorobami se v roce 2022 oproti roku 2021 zvýšil u salmonelózy (2022 – 8,3 tisíce vs. 5,5 tisíce pacientů v roce 2021), u ostatních bakteriálních střevních infekcí (23 tisíc vs. 11,9 tisíce), virové a jiné specifické střevní infekce (23,4 tisíce vs. 14,4 tisíce), tuberkulóza (3,7 tisíce vs. 3,4 tisíce), syfilis (1,1 tisíce vs. 0,7 tisíce), chlamydie (0,3 tisíce vs. 0,2 tisíce), hepatitida A (1,5 tisíce vs. 1,0 tisíc), hepatitida B (1,5 tisíce vs. 1,0 tisíc), hepatitida C (1,2 tisíce vs. 0,9 tisíce), nově zjištěné infekce HIV (1,0 tisíce vs. 0,9 tisíce), onemocnění způsobené Streptococcus pneumoniae (0,9 tisíce vs. 0,6 tisíce). Počet pacientů s infekčním onemocněním se v roce 2022 vs. 2021 snížil v případě planých neštovic (57,7 tisíce vs. 71,6 tisíce) a chřipky.
V Těšínském okrese zůstala v roce 2024 epidemiologická situace v oblasti infekčních nemocí pod neustálým dohledem Státního hygienického inspektorátu. Byly zaznamenány jak jednotlivé případy, tak případy vyskytující se v komunitních a rodinných ohniscích, což vyžadovalo rychlou epidemiologickou reakci. Nejčastěji byla zaznamenána sezónní onemocnění, zejména chřipka a chřipce podobné infekce, které se objevovaly hlavně na podzim a v zimě.
Stále byly pozorovány také dětské nemoci, zejména plané neštovice, které se šířily ve skupinách dětí a dospívajících, zejména ve školkách a školách. Vyskytly se nemoci přenášené potravinami, včetně otravy způsobené bakterií Salmonella, stejně jako další nemoci přenášené potravinami a vodou. Jednotlivé případy se týkaly také hepatitidy A a B, které jsou stále předmětem zvláštního zájmu z hlediska hygienického dohledu.
Zpráva upozorňuje na úlohu ochranného očkování jako základního prvku prevence. Klíčem ke snížení rizika epidemie je udržení vysoké úrovně proočkovanosti mezi dětmi a pokračování v očkování doporučovaném dospělým. Zdůrazněna byla také důležitost včasné diagnózy a povinnost hlásit případy, což umožňuje účinná preventivní opatření.
Podle názoru Státní hygienické a epidemiologické stanice v Cieszyně byla hygienická a epidemiologická situace v okrese v roce 2024 stabilní a výskyty, i když se vyskytly, nenabyly charakteru hromadného ohrožení. Supervize zaměřená na sledování zdrojů nákazy, realizaci vzdělávacích aktivit ve školách a pečovatelských zařízeních a zajištění zdravotní bezpečnosti obyvatel kraje.
V roce 2024 bylo podle zákona ze dne 5. prosince 2008 o prevenci a kontrole infekcí a infekčních nemocí u lidí registrováno 5687 případů (2023-15934) infekčních nemocí, včetně 526 pacientů vyžadujících hospitalizaci (9,2 % případů). Došlo k 13 úmrtím v důsledku infekcí a infekčních onemocnění (4 – Covid-19, 4 – jiná sepse, 3 – invazivní onemocnění způsobené Streptococcus pneumoniae, 1 – chřipka, 1 – tuberkulóza). Nejčastěji hlášenými infekčními onemocněními byly: Covid-19 (29 %), dětské nemoci (24 %), včetně planých neštovic -15 %) a chřipka (20 %):
Virus chřipky (influenza virus) je RNA virus z čeledi Orthomyxoviridae, který způsobuje každoroční epidemie a občas i pandemie. Je známý svou schopností rychle se měnit, což ztěžuje dlouhodobou imunitu a vývoj vakcín.
Typy chřipkových virů
Stavba viru
Genetická informace: jednovláknová RNA, segmentovaná (8 částí u typu A a B).
Obal viru: lipidová membrána s povrchovými glykoproteiny:
Hemaglutinin (HA): umožňuje vazbu na buňky a vstup do nich.
Neuraminidáza (NA): pomáhá uvolnění nových virových částic z buňky.
Právě kombinace HA a NA určuje konkrétní kmeny (např. H1N1, H3N2).
Mutace a variabilita
Antigenní drift: malé postupné změny v HA a NA → každoroční epidemie.
Antigenní shift: náhlá velká změna (rekombinace) → může vzniknout zcela nový virus, proti kterému populace nemá imunitu → pandemie.
Přenos a průběh
Prevence a léčba
Virus COVID-19
Virus COVID-19 (přesněji SARS-CoV-2) je koronavirus, který způsobil celosvětovou pandemii od roku 2019. Patří do čeledi Coronaviridae a rodu Betacoronavirus.
Stavba a vlastnosti viru
Genom: jednovláknová RNA (pozitivní smysl), dlouhá asi 30 000 nukleotidů.
Obal: lipidová membrána, ve které jsou virové glykoproteiny.
Hlavní strukturální proteiny:
S (spike) protein – tvoří „korunu“; zprostředkovává vstup do buněk vazbou na receptor ACE2.
M (membránový) protein – dává tvar virové částici.
E (envelope) protein – podílí se na sestavování a uvolňování viru.
N (nukleokapsidový) protein – váže RNA a chrání ji.
Přenos
Průběh infekce
Varianty
Virus je vysoce mutagenní. Během pandemie se objevily hlavní varianty:
Alfa (B.1.1.7) – objevena ve Velké Británii, vyšší nakažlivost.
Beta (B.1.351) – Jihoafrická republika, částečná rezistence vůči protilátkám.
Delta (B.1.617.2) – Indie, vysoce nakažlivá, způsobila velkou vlnu v roce 2021.
Omikron (B.1.1.529 a subvarianty) – od 2021 dodnes dominantní, extrémně nakažlivá, většinou mírnější průběh, ale mnoho reinfekcí.
Prevence a léčba
Aktuální dominantní varianta SARS-CoV-2 (COVID-19) se liší podle regionu, ale globálně je to momentálně podlinie z kmenu Omicron, známá jako NB.1.8.1 (někdy nazývaná „Nimbus“).
Referenčně:
Oblast / Zdroj | Dominantní varianta |
Celosvětově | NB.1.8.1 (Omicron podlinie) |
USA | NB.1.8.1 a LP.8.1 stále přítomny, NB.1.8.1 roste |
Evropa (např. UK) | XFG („Stratus“) se výrazně šíří |
Tady je rychlý přehled vlastností aktuálně dominantní podlinie Omikronu NB.1.8.1 („Nimbus“):
Klasifikace a původ: WHO i ECDC ji vedou jako Variant under monitoring (VUM); první hodnocení WHO proběhlo 23. 5. 2025. Jde o potomka linie JN.1.
Klíčové mutace ve spike proteinu: např. A435S, F456L, T478I, Q493E (a další). Některé z nich jsou spojeny s vyšší vazbou na receptor ACE2 a částečným únikem před protilátkami.
Nakažlivost (růstová výhoda): laboratorní studie ukazují silnější vazbu na ACE2 a vyšší infekčnost buněk než u jiných cirkulujících podlinií; to vysvětluje rychlé šíření.
Imunitní únik: kombinace mutací (zejména v pozicích 435, 445, 478, 493) snižuje neutralizaci částí polyklonálních protilátek, nicméně jde spíše o mírný až střední efekt; dramatický „skok“ jako u dřívějších VOC nepozorujeme.
Závažnost onemocnění: dostupná epidemiologická data neukazují vyšší virulenci oproti předchozím dominantním podliniím Omikronu; WHO hodnotí globální riziko jako nízké.
Účinnost vakcín a léčby: současné vakcíny (zejména posilovací dávky) nadále dobře chrání před těžkým průběhem, a antivirotika jako nirmatrelvir/ritonavir zůstávají účinná.
Typické symptomy: podobné dřívějším omikronovým vlnám (bolest v krku, kašel, únava, horečka); některé souhrny z praxe zmiňují výraznou bolest v krku, ale jde o klinická pozorování, ne unikátní znak varianty.
Pertuse je bakteriální kapénková infekce s typickým kokrhavým kašlem. Je velmi nakažlivá, pro malé děti až život ohrožující. Nejlepší ochranou je pravidelné přeočkování.
černý kašel
Průběh onemocnění
Pertuse má typický fázovitý průběh:
Možné komplikace při onemocnění
Nakažlivost
Léčba
Prevence – očkování
Přehled aktuálního výskytu pertuse (černého kašle) v ČR:
Česko (rok 2025)
Evropa (pro kontext)
Základní charakteristika
Onemocnění způsobená pneumokokem
Rizikové skupiny
Sérotypy
Přenos
Meningokok je ve skutečnosti bakterie s latinským názvem Neisseria meningitidis.
Je to gramnegativní diplokok (mikroskopicky vypadá jako dvě kávová zrna vedle sebe), který může být součástí normální mikroflóry nosohltanu, ale někdy vyvolá velmi závažná onemocnění.
Základní charakteristika
Přenos
Onemocnění
Patogeneze
Očkování & prevence
Cílený screening, ne plošné prohlídky
Důstojné podmínky ubytování
Duševní zdraví blízko komunit
Přístupnost služeb
Komunikace bez mýtů
„Riziko obvykle plyne z podmínek cesty a ubytování, ne z původu lidí.“
Co dnes nejvíc řeší veřejné zdraví v EU
1) Onemocnění, kterým umíme předcházet očkováním (VPD)
2) Tuberkulóza (vč. latentní TB a MDR-TB)
3) Parazitární a kožní nákazy v přeplněném ubytování
4) Duševní zdraví a psychosociální zátěž
5) Chronická onemocnění a přerušená kontinuita péče
6) Pracovní a environmentální rizika
V posledních letech EU znovu řeší hlavně „staré“ infekce, které se objevují u nově příchozích – často kvůli přerušenému očkování, cestovním podmínkám a přeplněnému ubytování (nikoli proto, že by migranti „nosili nové choroby“).
Nejčastější návrat infekcí
Jak to EU řeší (co se osvědčilo)
Důležité: většina rizik je preventabilní. Klíčovým prediktorem ohnisek je nízká proočkovanost (u kohokoli – místních i nově příchozích), ne migrace sama o sobě.
Jde hlavně o infekce běžné v tropech a subtropech, které se do Evropy dostávají díky turismu, obchodním cestám nebo migraci. Nejčastěji se do EU „vrací“ dengue, malárie, tyfus a hepatitida A. Riziko lokálního přenosu je v EU dnes hlavně u nemocí, které šíří komáři Aedes albopictus (tygr asijský), už běžně přítomný v jižní Evropě. Ostatní choroby zůstávají prakticky výlučně importované a bez šíření (Ebola, MERS).
Nejčastější skupiny:
Nemoci přenášené komáry
Nemoci spojené s vodou a potravou
Kožní a parazitární nemoci
Další exotické virové nemoci
Region Těšínského Slezska se vyznačuje specifickými zdravotními problémy, které vyplývají jak z environmentálních, tak ze sociodemografických podmínek. Strategie zdravotní politiky města Těšín na období 2023–2028 poukazuje na řadu závažných zdravotních problémů typických pro region Těšínského Slezska, které vyžadují speciální zásah a plánování preventivních opatření.
Jedním z klíčových faktorů je znečištění životního prostředí, včetně ovzduší, které je dáno jak geografickou polohou v rámci hornoslezského průmyslového okresu, tak i průmyslovou oblastí Zagłębie. Vysoká koncentrace prachových částic přítomných v ovzduší, které jsou jednou z hlavních složek smogu, má významný vliv na nárůst respiračních a kardiovaskulárních onemocnění. Vysoké koncentrace prachových částic přímo souvisejí s rozvojem chronické obstrukční plicní nemoci, astmatu a zvýšeného výskytu infekcí dýchacích cest.
Druhým závažným problémem je stárnutí společnosti v Těšínsku, což se projevuje zvýšenou poptávkou po zdravotnických službách v oblasti geriatrie, dlouhodobé péče a rehabilitace.
Dalším problémem je rostoucí rozsah obezity a civilizačních chorob, jako je diabetes 2. typu nebo hypertenze, která je spojena s nedostatečnou úrovní pohybové aktivity v populaci. Tento problém je patrný zejména u dětí a dospívajících, ale i u dospělých, kteří vedou sedavý způsob života.
Díky přeshraničnímu charakteru města využívají někteří obyvatelé také nabídku sportovně-rekreačních zařízení a stezek v Českém Těšíně. Společné iniciativy místních samospráv obou měst, jako je rozšiřování cyklostezek nebo běžecké akce, přispívají k podpoře zdravého životního stylu.
Zdravotní prevence v Těšínsku má zvláštní význam tváří v tvář současným demografickým a epidemiologickým výzvám. V této souvislosti se nejedná pouze o nástroj pro snížení výskytu nemocí, ale také o klíčový prvek pro zlepšení kvality života obyvatel kraje. Pravidelná pohybová aktivita, zdravá strava a kontrola hmotnosti jsou základními pilíři prevence. Neméně důležitým nástrojem boje proti civilizačním chorobám je zdravotní výchova, zaměřená na podporu aktivního životního stylu a racionální výživy.
Poloha Těšína na polsko-české hranici vytváří specifické výzvy z hlediska epidemiologických hrozeb, které vyplývají z intenzivních přeshraničních kontaktů, migrace obyvatelstva a společného využívání veřejné infrastruktury, včetně zdravotnictví, vzdělávání a dopravních zařízení.
K rychlému šíření infekčních nemocí může přispívat i pohyb lidí mezi Cieszynem a Českým Těšínem, a to jak denně, např. do práce, do školy, k lékaři, tak občasně, např. turisticky.
Podle údajů Ústředního statistického úřadu překročilo v roce 2023 polsko-českou hranici pro vstup i výstup z Polské republiky celkem 55,813 milionu lidí a v posledním čtvrtletí roku 2024 překročilo polsko-českou hranici 6,38 milionu cestujících. Otevřené hranice přispívají k ekonomické migraci, cestovnímu ruchu a přeshraničnímu nakupování.
Taková mobilita, i když je ekonomicky a sociálně prospěšná, také zvyšuje riziko přenosu infekčních nemocí. Podle údajů Ústředního statistického úřadu žilo k 31. prosinci 2024 v Těšínském okrese 174 189 lidí.
Mnozí z nich pravidelně překračují hranice za profesními nebo soukromými účely. Tento typ pohybu podporuje rychlejší šíření patogenů, zejména infekčních onemocnění.
V Polsku přetrvává také riziko výskytu klasických infekčních onemocnění, a to zejména v kolektivním bydlení a vzdělávacím prostředí, jako jsou:
Hepatitida A, B a C
Hepatitida A je infekční onemocnění přenášené hlavně jídlem, jehož riziko přenosu se zvyšuje při nedodržování pravidel osobní hygieny, konzumaci nemytého ovoce, kontaminované vodě a kontaktu s infikovanými lidmi. Některé z infekcí pocházely z lokálních ohnisek spojených s migrací a kolektivním ubytováním, což zdůrazňuje potřebu pokrýt návštěvníky vhodnou zdravotní profylaxí, včetně ochranného očkování. Ministerstvo zdravotnictví v epidemiologických doporučeních doporučuje očkování proti hepatitidě A pro osoby směřující do zemí s nižší hygienickou a epidemiologickou úrovní. Z analýzy statistických údajů vyplynulo, že v celém Slezském vojvodství sousedícím s Českou republikou byly v letech 2020-2023 zaznamenány pouze 3 případy hepatitidy A.
Tabulka 1 Prevalence hepatitidy A ve Slezském vojvodství v letech 2020-2023
Hepatitida B je způsobena virem HBV, který se přenáší hlavně krví, pohlavním stykem a vertikálně z matky na dítě během porodu (WHO, 2024). V Polsku se díky povinnému očkování novorozenců od roku 1996 výrazně snížil počet nových případů: v roce 2023 bylo registrováno 46 případů akutní hepatitidy B, což odpovídá incidenci 0,12/100 tisíc obyvatel. Ve Slezském vojvodství jsou evidovány jednotlivé případy, v roce 2023 jich byly 4, s incidencí 0,09 na 100 tisíc.
Nejúčinnější metodou prevence je ochranné očkování, stejně jako používání bezpečných lékařských postupů a ochranných opatření při sexuálních kontaktech.
Tabulka 2 Prevalence hepatitidy B ve Slezském vojvodství v letech 2020-2023
Hepatitida C je způsobena virem HCV, který se přenáší především kontaktem s infikovanou krví, nejčastěji v důsledku lékařských zákroků bez řádných standardů, a v minulosti také krevními transfuzemi. Infekce se vyskytují také u lidí, kteří používají společné jehly a injekční vybavení. Vertikální (z matky na dítě) a sexuální infekce jsou méně časté než v případě HBV. V Polsku je již několik let pozorován postupný pokles počtu nových diagnóz, což souvisí se zlepšením diagnostiky a dostupností účinné léčby (DAA – přímo působící antivirotika).
V roce 2023 bylo hlášeno 989 případů infekce HCV (akutní a chronické dohromady), z toho 114 případů bylo zaznamenáno ve Slezském vojvodství v letech 2020 až 2023. V roce 2024 byly v Těšínském kraji zaznamenány 2 případy chronické hepatitidy C.
Tabulka 3 Prevalence hepatitidy C ve Slezském vojvodství v letech 2020-2023
Tuberkulóza (TBC) je bakteriální infekční onemocnění způsobené bakterií Mycobacterium tuberculosis, přenášené kapénkami/aerosoly především od osoby s aktivní plicní tuberkulózou při kašli nebo kýchání. V roce 2024 bylo v Těšínském okrese evidováno 18 případů plicní tuberkulózy (incidence cca 10/100 tisíc), přičemž převažovali muži (72 %) a 1 úmrtí. Nejčastěji je zdrojem úzký kontakt doma nebo práce s pacientem s aktivní plicní tuberkulózou; Riziko se zvyšuje uvnitř budov a ve shlucích (nemocnice, pečovatelské domy, ubytovny, věznice, pracoviště se špatnou ventilací). Přeshraniční doprava může zavléct případy z oblastí s vyšším výskytem, včetně tuberkulózy rezistentní vůči lékům.
Spalničky jsou jedním z nejnakažlivějších lidských virových onemocnění, způsobených virem spalniček (Measles morbillivirus). K infekci dochází kapénkami a virus může zůstat ve vzduchu až několik hodin. Onemocnění je charakterizováno vysokou horečkou, vyrážkou a komplikacemi (zápal plic, encefalitida). V Polsku bylo v roce 2023 zaznamenáno 34 případů spalniček, z toho 1 ve Slezském vojvodství. V letech 2020–2022 se ve Slezském vojvodství nevyskytly žádné případy spalniček, což částečně souviselo nejen s omezeními v souvislosti s pandemií COVID-19, ale především s povinnými ochrannými vazbami v Polsku od roku 1975. Prevence spalniček je založena především na ochranném očkování a hygienických a hygienických opatřeních.
Tabulka 4 Prevalence Odry ve Slezském vojvodství v letech 2020-2023
Plané neštovice (varicella) jsou jedním z nejčastějších infekčních onemocnění dětského věku, které způsobuje virus varicella-zoster (VZV). K infekci dochází kapénkami nebo kontaktem se sekrety kožních folikulů. Onemocnění je charakterizováno horečkou, malátností a svědivou papularicko-folikulární vyrážkou. U většiny dětí je mírná, ale může vést ke komplikacím, zejména u dospělých, novorozenců, lidí s imunodeficiencí a těhotných žen.
V Polsku jsou plané neštovice běžným onemocněním a počet registrovaných případů je jedním z nejvyšších ze všech infekčních onemocnění. V roce 2023 bylo v celém Polsku zaznamenáno přes 223 tisíc případů, z toho asi 17,8 tisíce ve Slezském vojvodství.
Nejúčinnější metodou prevence je ochranné očkování. Program ochranného očkování zajišťuje dvě zajišťuje dvě proti planým neštovicím, první od věku 12 měsíců, druhou po minimálně 6 týdnech. Očkování je povinné pro děti z rizikových skupin, např. těch, které pobývají v pečovatelských zařízeních, s chronickým onemocněním) a doporučuje se pro ostatní.
Tab. 5 Výskyt planých neštovic ve Slezském vojvodství v letech 2020-2023
Černý kašel (Pertuse) je akutní infekční onemocnění dýchacích cest způsobené bakterií Bordetella pertussis. Přenáší se kapénkami a jeho průběh je charakterizován paroxysmálním kašlem, často s apnoe a zvracením. Je zvláště nebezpečný u kojenců a malých dětí, u kterých může vést k vážným komplikacím a dokonce i smrti. V Polsku se od 60. let 20. století používá rozšířené očkování proti černému kašli, které výrazně snížilo výskyt černého kašle. V současné době se očkování provádí v rámci kombinované vakcíny DTP (záškrt, tetanus, černý kašel), a to v souladu s Programem ochranného očkování: základní dávky se podávají ve věku 2, 3–4 a 5–6 měsíců a posilovací dávky ve věku 16–18 měsíců, 6 let a 14 let. V posledních letech však dochází k periodickému nárůstu případů spojených s expirací postvakcinační imunity u dospívajících a dospělých. V roce 2023 bylo ve Slezském vojvodství evidováno 480 případů černého kašle.
Tab. 6 Výskyt černého kašle ve Slezském vojvodství v letech 2020-2023
Rotavirové infekce – Rotaviry jsou viry patřící do čeledi Reoviridae; jsou jednou z nejčastějších příčin akutní gastroenteritidy (průjmu) u dětí do 5 let věku. Infekce se přenáší hlavně fekální a potravinovou cestou, kontaminovanýma rukama, povrchy, předměty. Mezi příznaky patří zvracení, průjem (často vodnatě žlutý, bez krve), horečka, ztráta chuti k jídlu, riziko dehydratace, zejména u malých dětí. V roce 2023. Celostátně bylo zaznamenáno 6 115 případů, ve Slezském vojvodství to bylo 1 124 případů. Pro srovnání, v roce 2022. celkový počet případů v Polsku byl 34 211. Účinnou populační prevencí v Polsku je očkování kojenců.
Tabulka 7 Rotaviry v letech 2022-2023
