Práci přes hranice v rámci EU umožňuje především legislativa Evropské unie, která se opírá o princip volného pohybu osob a pracovníků.
Tady je stručný přehled:
Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU)
Nařízení EU o volném pohybu pracovníků
Směrnice o volném pohybu občanů EU
Koordinace sociálního zabezpečení
Evropská karta zdravotního pojištění (EHIC)
Práci přes hranice v EU umožňuje především článek 45 SFEU, Nařízení 492/2011 o volném pohybu pracovníků, Směrnice 2004/38/ES o volném pohybu občanů a Nařízení 883/2004 o koordinaci sociálního zabezpečení. Tyto normy zajišťují, že občané EU mohou bez omezení pracovat v jiných členských státech, a přitom si zachovávají sociální a zdravotní jistoty.
Zaměstnávání cizinců v Polsku je upraveno řadou vnitrostátních právních předpisů a právních předpisů EU. Základním právním aktem je zákon ze dne 20. dubna 2004 o podpoře zaměstnanosti a institucích trhu práce, který definuje pravidla přístupu cizinců na polský trh práce. Zákon stanoví nutnost získání povolení k zaměstnání pro cizince, pokud se na něj nevztahuje výjimka stanovená zvláštními předpisy.
Podle § 87 odst. 1 zákona může cizinec pracovat v Polsku, pokud má pracovní povolení, povolení k přechodnému pobytu a pracovní povolení, povolení k pobytu za účelem výkonu povolání vyžadujícího vysokou kvalifikaci nebo jiné doklady, které ho opravňují k nástupu do zaměstnání.
Zákon zároveň stanoví výčet výjimek, kdy cizinci nepotřebují pracovní povolení. Článek 87 odst. 2 uvádí, že se to týká mimo jiné občanů členských států Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarské konfederace, jakož i na cizince se statutem uprchlíka, povolením k trvalému pobytu, průkazem Poláka nebo doplňkovou ochranou. Článek 88 zákona podrobně popisuje postupy pro získání pracovního povolení, které vydává příslušný vojvoda na žádost zaměstnavatele.
Základním pravidlem je, že povolení vydává příslušný vojvoda, a to na žádost zaměstnavatele, který hodlá výkon práce svěřit cizinci. Tento postup zahrnuje několik fází. Zaměstnavatel nejprve podá žádost vojvodovi příslušnému podle sídla nebo místa výkonu práce společnosti. Žádost by měla obsahovat údaje o zaměstnavateli a cizinci, charakteristiku pracovní pozice, druh práce, místo jejího výkonu a výši odměny. K žádosti je nutné přiložit dokumenty potvrzující splnění formálních požadavků, včetně informace o neschopnosti uspokojovat personální potřeby v rámci místního trhu práce (tzv. test trhu práce). Tento test spočívá v získání informace od okresního úřadu práce, že mezi nezaměstnanými evidovanými v Polsku nejsou žádní uchazeči o danou pozici.
Vojvoda posuzuje úplnost žádosti a její soulad s předpisy. Povolení k zaměstnání se vydává na dobu určitou – zpravidla ne déle než 3 roky, s možností prodloužení. V případě cizinců zastávajících funkce ve správních radách právnických osob může být tato doba delší, pokud to vyplývá ze specifičnosti pozice. Povolení je vydáváno pro konkrétního zaměstnavatele a konkrétní pozici. To znamená, že cizinec nemůže volně měnit své místo výkonu práce, aniž by získal nové povolení. Výjimka se vztahuje na situace, kdy cizinec splňuje podmínky pro osvobození od povinnosti mít povolení, např. jako občan EU nebo držitel průkazu Poláka.
Odhad „bezpečnostní úrovně“ pro návštěvníky
Bezpečnost Moravskoslezského kraje je možné hodnotit jako:
Možná rizika pro návštěvníky kraje
Existující opatření na ochranu návštěvníků
Data související s bezpečností
Pro běžného návštěvníka je Slezské vojvodství bezpečné. Největší reálné riziko představují silnice a outdoor úrazy v Beskydech; kvalita vzduchu může zhoršit komfort v zimě, ale pomáhá informovanost (GIOŚ) a připravené záchranné složky včetně GOPR a aplikace RATUNEK.
Silniční provoz
Hory (Beskid Śląski a Żywiecki)
Kapesní a majetková kriminalita (města aglomerace GZM – Górnośląsko-Zagłębiowska Metropolia )
Kvalita ovzduší (smog) – zima a inverze
Počasí a voda
Kategorií osob osvobozených od povinnosti získat pracovní povolení jsou cizinci se zvláštním právním postavením v Polsku. To se vztahuje mj. na osoby, které získaly postavení uprchlíka, požívají doplňkové ochrany, mají povolení k pobytu z humanitárních důvodů nebo povolení k trvalému pobytu (§ 87 odst. 2 bod 2 až 4 zákona). V tomto katalogu jsou také uvedeni držitelé průkazu Poláka, kteří mohou podle § 87 odst. 2 bodu 9 zákona nastoupit k práci bez povolení.
Tyto předpisy mají za cíl sladit potřebu ochrany domácího trhu práce s povinností respektovat mezinárodní závazky Polska v oblasti ochrany cizinců a integrace Poláků žijících v zahraničí. Institut Polské karty je nástrojem migrační politiky země, který umožňuje snadnější začlenění lidí s polskými kořeny, žijících převážně ve východoevropských zemích, na polský trh práce.
Tyto postupy jsou zaměřeny nejen na zajištění zákonnosti zaměstnávání cizinců, ale také na ochranu domácího trhu práce a zaručení spravedlivé hospodářské soutěže mezi polskými pracovníky a cizinci.
Významný význam má také zákon ze dne 12. prosince 2013 o cizincích, který upravuje otázky pobytu a pracovních podmínek státních příslušníků třetích zemí. Podle tohoto zákona by cizinec, který hodlá pracovat v Polsku, měl mít příslušné povolení k pobytu, včetně přechodného pobytu a pracovního povolení (tzv. jednotné povolení).
Pokud jde o státní příslušníky členských států Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska, uplatňuje se zásada volného pohybu pracovníků, která vyplývá z článku 45 Smlouvy o fungování Evropské unie. To znamená, že občané těchto zemí nepotřebují pracovní povolení a mohou nastoupit do zaměstnání za stejných podmínek jako polští občané. Na druhou stranu mohou být občané třetích zemí zaměstnáni na základě povolení k zaměstnání vydaného vojvodou nebo prohlášení
o pověření prací cizinci evidovanému na okresních úřadech práce. Zjednodušený postup se vztahuje na občany šesti zemí Arménie, Běloruska, Gruzie, Moldavska, Ruska a Ukrajiny, kteří mohou nastoupit do práce na dobu až 24 měsíců na základě prohlášení zaměstnavatele.
Cizinci, kteří pracují v Polsku, podléhají ustanovením zákoníku práce, který definuje práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů, jakož i pravidla ochrany před diskriminací. Zejména je jim zaručeno rovné zacházení, pokud jde o pracovní podmínky a odměňování, což je uplatňováním zásady zákazu diskriminace stanovené v unijním právu.
Cizinci, kteří nastupují do zaměstnání v Polsku, podléhají stejným předpisům jako polští občané, což vyplývá ze zásady rovného zacházení stanovené v článcích 11 a 183a zákoníku práce. To znamená, že cizinec zaměstnaný na základě pracovní smlouvy má stejný rozsah práv a povinností jako kterýkoli jiný zaměstnanec v Polsku.
Krátká odpověď: řádově desítky tisíc. Nejrozumnější „point estimate“ dnes je cca 40 tis. Poláků pracujících v Česku (s hrubým intervalem 30–50 tis.).
Krátká odpověď: jen nízké tisíce. Dobrý odhad dnes je cca 3–5 tis. Čechů pracujících v Polsku (většinou v metropoli GZM/Varšavě ve službách/korporátech + menší část přeshraničně na Těšínsku).
Mapy kriminality – Policie České republiky
Oficiální interaktivní mapa, kterou provozují Policie ČR společně s Ministerstvem vnitra. Zobrazuje přestupky a vybrané druhy trestných činů podle lokalit, krajů, územních odborů.
Mapakriminality.cz
Nezávislý projekt Otevřené společnosti (o.p.s.), který umožňuje prohlížet data o trestné činnosti dle adresy, obvodního oddělení, druhu činu.
Krajowa Mapa Zagrożeń Bezpieczeństwa (KMZB)
Oficiální interaktivní mapa Policie – celopolská mapa „ohrožení“ (rychlá jízda, požívání alkoholu na veřejnosti, napadení, drogy aj.). Slouží i k hlášení podnětů občany; policie je ověřuje a do mapy zanáší. Není to čistá statistika uzavřených trestných činů, ale praktická bezpečnostní mapa.
