Poloha: Severovýchod České republiky; sousedí:
Rozloha: 5 426 km² (asi 6,9 % plochy ČR).
Hustota obyvatel: kolem 215 ob./km² – patří k nejvyšším v ČR.
Reliéf a přírodní celky
Severní a střední část: nížiny a pahorkatiny navazující na Moravskou bránu a Ostravskou pánev.
Ostravská pánev: průmyslové jádro regionu.
Jižní a východní část: hornatější – patří k Západním Karpatům. Beskydy (Moravskoslezské a Slezské Beskydy, Javorníky): chráněná krajinná oblast (CHKO Beskydy). Nejvyšší vrchol: Lysá hora (1 323 m n. m.).
Západní část: Nízký Jeseník s mírně zvlněným reliéfem (vrcholky okolo 600–800 m n. m.).
Vodstvo
Řeka Odra – významná evropská řeka, pramení v Oderských vrších a teče na sever do Polska a dále do Baltského moře. Přítoky: Opava, Ostravice, Olše, Morávka, Bečva (odvodnění do Odry i Moravy).
Vodní nádrže: Šance, Morávka, Těrlicko, Žermanice, Slezská Harta (na řece Moravici).
Přírodní ochrana
Mnoho přírodních rezervací a památek (Mionší – největší jedlový prales v ČR, Rezavka, Landek).
Klima
Přechodné mírné klima s rozdíly mezi nížinou a horami:
Nížiny (Ostravsko): průměrná roční teplota okolo 8–9 °C, srážky 600–800 mm.
Beskydy: chladnější a vlhčí, průměrné teploty kolem 4–6 °C, srážky až 1 200–1 400 mm.
Sídelní struktura
Kraj je silně urbanizovaný (více než 70 % lidí žije ve městech).
Ostrava – třetí největší město ČR, centrum regionu.
Další velká města: Karviná, Havířov, Opava, Frýdek-Místek, Třinec, Nový Jičín, Bruntál.
Hustota osídlení nejvyšší v pásu Ostrava – Karviná – Havířov – Třinec.
Stručný přehled demografie Moravskoslezského kraje (MSK) s nejnovějšími dostupnými čísly:
Počet obyvatel (2025): k 30. 6. 2025 žilo v MSK 1 177 738 lidí.
Věková struktura (konec 2024): průměrný věk 43,9 roku; podíl 65+ dosáhl 21,6 %, dětí 0–14 let 14,7 %. MSK patří mezi „starší“ kraje ČR.
Podle pohlaví: ženy tvoří zhruba 51 % populace (1. pololetí 2025).
Urbanizace: ve 42 městech MSK žilo 864 118 lidí (na konci 2024); podíl městského obyvatelstva činil 73,1 %.
Sídelní síť: v kraji je 300 obcí;
Národnostní/etnické a jazykové poměry: v MSK tradičně působí polská menšina (zejména Těšínsko) a dále početné komunity slovenská, romská, vietnamská; po roku 2022 zesílila přítomnost ukrajinské populace. (údaje SLDB 2021.)
Největší městské centrum: Ostrava je jádrem aglomerace a největším městem regionu
Polsko-české pohraničí je regionem s intenzivní výměnou obyvatel, zboží a služeb. Otevřené hranice přispívají k ekonomické migraci, cestovnímu ruchu a přeshraničnímu nakupování. Taková mobilita, i když je ekonomicky a sociálně prospěšná, také zvyšuje riziko přenosu infekčních nemocí. Například podle údajů Ústředního statistického úřadu (k 31. prosinci 2024) žilo v Těšínsku 174 189 lidí. Mnozí z nich pravidelně překračují hranice za profesními nebo soukromými účely. Tento typ pohybu podporuje rychlejší šíření patogenů, zejména infekčních onemocnění.
Powiat Cieszyn v číslech (k 31.12.2024):
Poloha a rozloha
Leží v jižním Polsku, v horní části povodí Odry a Visly. Sousedí:
Rozloha: 12 333 km² (asi 3,9 % území Polska).
Hustota osídlení: ~349 ob./km², vůbec nejvyšší v Polsku.
Reliéf a přírodní celky
Sever a střed: převážně Slezská nížina (Nizina Śląska) a Wyżyna Śląska (Slezská vysočina). Tady se soustřeďuje těžký průmysl a urbanizace Hornoslezské pánve (Górnośląskie Zagłębie Węglowe).
Jih: hornaté pásmo Západních Karpat:
Vodstvo
Významné přehrady: Goczałkowice (na Visle), Żywiec (na řece Soła), Porąbka
Krajina
Lesnatost kolem 31 %; více v jižních horách.
Chráněná území:
Beskydy jsou důležitou turistickou oblastí (turistika, lyžování – Szczyrk, Wisła, Ustroń)
Klima
Přechodné středoevropské klima s vlivem hor:
nížiny: průměrná teplota 7–8 °C, srážky 600–800 mm,
hory (Beskydy): chladnější, průměr 4–6 °C, srážky až 1 200–1 400 mm.
Časté inverze a smog v hustě osídlené hornoslezské aglomeraci
Sídelní a urbanizační struktura
Jedno z nejvíce urbanizovaných území Polska.
Horní Slezsko (Górnośląsko-Zagłębiowska Metropolia, GZM) – aglomerace kolem Katovic s cca 2,1 mil. obyvatel.
Hlavní města: Katovice (centrum a hlavní město vojvodství), Gliwice, Sosnowiec, Bytom, Ruda Śląska, Zabrze, Tychy, Chorzów, dále v horách Bielsko-Biała, Żywiec, Cieszyn.
Průmyslová osa navazuje na Ostravsko v ČR.